Slovní hodnocení

Slovní hodnocení

Hodnocením máme vyjádřit schopnosti a dovednosti dítěte – jednoduše řečeno. Máme do hodnocení zahrnout nejen tyto 2 hlavní oblasti, ale také snahu, plnění školních povinností, to, zdali dítě má či nemá pomůcky do školy v pořádku, úroveň a kvalitu domácí přípravy, jeho další mimoškolní aktivity a celkově jak dítě funguje jako osobnost a zároveň také v kolektivu. To vše máme shrnout do jedné známky, do jednoho čísla, (které je mnohdy nic neříkající). Kvalitativního rozměru, ale také náročnější na vytvoření je slovní hodnocení. Někde je pouze doplňkem k běžným známkám, někde je využíváno ve specifických oblastech (hodnocení IVP, u předmětu kde je stanoveno slovní hodnocení), některé školy realizují slovní hodnocení v průběhu celého roku, včetně vysvědčení pouze slovním hodnocením.

 

Jak si poradit se slovním hodnocením?

Norma ani zákon, kde je jasně popsáno, jak má hodnocení vypadat není.

Můžeme vycházet pouze z § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., kde je uvedeno: „Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.“

Většina škol, která využívá slovního hodnocení, má vypracován „mustr“, jakýsi „slovníček pojmů“, jaká slovní spojení je dobré nebo naopak není vhodné využívat, ekvivalent pro konkrétní známky, aby toto hodnocení bylo i předatelné. Jsou školy, které to nechávají pouze na pedagogovi, aby mu vyjádření bylo blízké a bylo jakoby opravdu dopis od něj žákovi. Někde jsou hodnocení stručná, jinde zase velmi rozsáhlá.

Rámcově mohou být použita podobná slova u více žáků, pokud jednotně např. zvládli dané učivo a jeho aplikaci. Nelekejte se toho, prostě to tak je a nevyhnete se tomu, avšak vždy se snažte hledat něco jedinečného na každém žákovi – aby to opravdu bylo hodnocení žáka, které má smysl a ne jen zkopírované texty.

Samozřejmě slovní hodnocení neznamená pouze kladné a pozitivní formulace, součástí toho je také zhodnotit, co se žákovi nedaří, na čem a jak může zapracovat.

Slovní hodnocení se někdy píše jako „vzkaz žákovi“, někdy jako „o žákovi“.

Pedagog, i když píše pouze slovní hodnocení, měl by mít ekvivalent známky – pro případ přestupu na jinou školu, případně pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání – takže to není jen prázdné „tlachání“, které tam prostě bezmyšlenkovitě „nasází“, aby zaplnil rámeček určený na slovní hodnocení.

Závěrem je možné říci, že nic není správně, ani špatně, můžeme se různě inspirovat, můžeme se držet pojmů, které dostaneme jako podklad od vedení, ale co hlavně, musíme se zamýšlet nad každým dítětem zvlášť a věnovat napsání takového hodnocení čas a energii mnohem větší, než při „známkovém“ hodnocení.

 

Jaká slovní spojení je možné využívat:

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení
úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

Mgr. Jana Světlíková

Speciální pedagožka